Italská zmrzlina – fenomén, který obletěl svět

Italové jsou známí svou zmrzlinou po celém světě. Je to alchymie, tradice, stálá receptura? V článku se dočtete o tom, co stojí za celosvětovým obdivem italské zmrzliny.

Italskou zmrzlinou se rozumí gelato

Italská zmrzlina – gelato – je druhem mraženého dezertu podobného zmrzlině. Slovo gelato je odvozené z latinského „gelātus“, což znamená „zmražený“. Gelato je vyrobené z mléka, smetany, cukrů a příchutí, jako je ovoce, ořechové pyré, čokoláda, alkohol a koření. Smetana často chybí, je nahrazena mlékem, a proto mívá gelato méně tuku než pravé zmrzliny. Minimální množství tuku činí u gelata 3,5 % (často 5–8 %), zatímco u zmrzliny je minimum 10 %. Obsah cukru se pak podle receptu pohybuje mezi 16–24 %. Většina receptur na gelato historicky obsahuje vejce, ale v současné době nejsou tak široce používaná a bývají nahrazována stabilizátory.

Gelato rovněž obsahuje jen velmi malé množství vzduchu (20–30 %) na rozdíl od zmrzliny, kde se dostaneme až na 50 %. Důvodem je, že se gelato stlouká pomaleji než zmrzlina a je tedy hustší. Jeho polotuhá konzistence znamená, že taje rychleji než zmrzlina nebo nanuky a dá se lépe mísit a tvarovat. Proto je často přirovnáváno spíše k ledovému mléku než ke zmrzlině. V Itálii se na kornout tradičně nanáší špachtlí namísto u nás běžného kopečkovače. Populárními příchutěmi jsou čokoládová, lískooříšková, pistáciová, jahodová, citronová a kombinace vanilky, čokolády a oříšků.

Zvýrazněná chuť a jedinečná receptura

I když gelato obsahuje méně tuku než zmrzliny, neznamená to, že má i méně chuti. Gelato taje rychleji na jazyku, rovněž se podává za teploty o něco vyšší než u zmrzliny a zákazníci mohou okusit její chuť okamžitě. Působí tak zvýrazněně.